Prosím REKLAMY jedině do rubriky REKLAMY, kdo je napíše jinam blokuju mu přístup...!

Litovat?!

4. července 2008 v 15:43 | herzig-traum |  Moje úvahy atd...
Taky se vám někdy stalo, že jste něco udělali a nebo řekli a v zápětí jste toho litovali? Že jste někomu ve vzteku řekli něco opravdu hnusnýho, co by vás jinak ani nenapadlo vyslovit? Nebo že jste ve vzteku roztrhali dejme tomu fotku s vaším partnerem(kou)/kamarádem(kou)?
Mě se to děje poměrně často - mám takovou výbušnější povahu - takže se ode mě dá čekat cokoliv. Je to dobře nebo špatně? Asi špatně! Nesnáším tuhle mojí vlastnost - vždycky něco přeženu a pak toho lituju a to i často vím dopředu, že toho budu litovat. Někdy se dokážu ovládnout a pak jsem ráda, že jsem se ovládla, ale není to vždycky nejjednodušší - ale je to docela dobrej trénink na ovládnutí sám sebe - je zajímavý zkusit (ne)udělat něco tak jak jste zamýšleli, rozmyslet si něco naposlední chvíli - (ne)udělat něco i když jste to vážně chtěli. Zajímavý ale zároveň i těžký... Takhle totiž nikdy nevíte co provedete - děsivé, ne?!
Ale co dělám taky poměrně často - lituju, že jsem něčeho litovala. Dám vám příklad: řeknu třeba mámě něco hnusnýho a pak toho lituju a třeba se jí i omluvím, ale pak lituju toho, že jsem se jí omluvila... Zamotaný, zamotaný, zamotaný...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucilla Lucilla | Web | 4. července 2008 v 20:02 | Reagovat

Taky občas lituju. Hlavně toho, co jsem (ne)řekla.

Mrzí mě, když někomu řeknu něco, čím bych mu mohla ublížit. Většinou si to uvědomím až pozdě.

Ale už se mi taky párkrát stalo, že jsem litovala svých neuvážených slov a ten koho se to týkalo, to tak vůbec nebral. Trápila jsem se mnohem víc než on.

2 Miriabel Miriabel | Web | 4. července 2008 v 21:06 | Reagovat

Většinou lituju toho, co jsem neřekla, protože před lidma, které mám hodně ráda, se stydím vyjadřovat svoje pocity. Vždycky se bojím, že něco udělám špatně a tak neudělám nic, a přitom to nic je daleko horší varianta.

Jo, vyhodila jsem třeba jednu takovou maličkost - vzpomínku na určitého člověka, a pak (když vztek odešel) jsem se na to místo, kde byla, koukla a bylo prázdné... Najednou to bylo, jako by ten člověk zmizel i částečně z mojeho života (a tak to bohužel i bylo...). Od té doby se snažím krotit, ale taky se mi to často stává....

3 danka danka | 4. července 2008 v 22:40 | Reagovat

mne sa akurat včera stalo, čo sa mi stava často, že sa bojim o svojich kamošov, ked napriklad pišu na ICQ , že maju melancholicky večer a je im do plaču, alebo len ked sa dlhšie neozvu, proste vždy mam predtuchu, že by sa im mohlo ničo stať, mohli by byt moc smutny a že , ja by som im mala pomôct. A tak sa stava, že im často volam, len tak ked mam pocit, že niečo nie je  v poriadku. Ale večsinou sa stane, že oni su uplne ok, nič im nie je a ja len stesujem. Včera mi napriklad jeden kamoš pisal, že ma melancholicky večer, ale on ma melancholicke večery často a vždy sa s nimi vyrovna sam, ale ja som sa bala a napisala mu SMS, nech neplače, a nech nie je smutny, leno slnko, zase vinde  a všetko bude fajn, ale až potom som si uvedomila, že bolo neskoro v noci a on už asi spal a určite neplakal a teraz si asi mysli, ze s ado nho priliš moc stariem....je mi z toho divne...

4 Unknown LaDy Unknown LaDy | Web | 5. července 2008 v 21:27 | Reagovat

ja som tiež strašne výbušná a dokážem vtedy ľudom povedať odporné veci a najhoršie je ked ten človek je tiež výbušný a potom mi on tiež niečo povie a ja jemu zas na oplátku lebo ma ešte viacej naštve...väčšina ľudí si už na to zvykla ale vždy na nich vidím že ich to trápi a mňa to mrzí že taká som...a nikdy si to neviem odpustiť ale ked mňa niečo naštve sa už neviem krotiť...

5 NeYma NeYma | Web | 7. července 2008 v 9:18 | Reagovat

aj ja som mnohokrát spravila veci, ktoré teraz veľmi lutujem a bola by som najradšej kedy sa vôbec nestali. ale to sa už stalo a späť sa to vziať už nedá ... ja som hrozne výbušný človek čo sa týka istých vecí a konám bez rozmýšľania, tak sa stáva že v jednej sekunde na niekoho vrieskam a v druhej to lutujem ... ale mnohí sú taký, už som sa snažila zmeniť ale nejde to :( ... ked som už raz nahnevaná tak je to ťažké ten hnev ovládať

6 MartinQa MartinQa | Web | 12. července 2008 v 10:59 | Reagovat

Taky mám výbušnou povahu....ale spíš se mě stává, že něco udělám a pak toho ještě 3 měsíce lituju...třeba teĎ jsem na něco kývla (bože, proč?) a teď nevím jak z toho ven.....

A když se naštvu tak sem doopravdy hodně na*raná....a řeknu věci, který bych normálně neřekla. ACHJO.

Třeba kámoškám (teda teď už jenom jedný...) a pak to dopadne vždycky pěkně blbě.

7 Kuba Kuba | Web | 26. července 2008 v 0:11 | Reagovat

Někdy lituji, ale není to tak často. Třeba se pohádám s máti a nikdy se jí neomluvím a nechám to běžet...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama