Prosím REKLAMY jedině do rubriky REKLAMY, kdo je napíše jinam blokuju mu přístup...!

Červen 2008

Co si myslíte o...

28. června 2008 v 7:48 | herzig-traum |  <--ANKETY-->
"balící technice" shoď svou kamarádku co nejvíc můžeš.? Tím nemyslím jako shodit na zem, ale shodit jako říct o ní něco špatného nebo tak... Mě to úplně deptá a navíc nechápu, jak se na tohle může někdo chytit! Ale bohužel je to docela oblíbená činnost jedné z mých "kamarádek" - nejsem si jistá, jestli to dělá úmyslně nebo ne, ale každopádně mě to hrozně štve - a to nejenom mě. Abych vysvětlila : vždycky když s ní je nějaká z jejích "kamarádek" a nějakej kluk tak tu svou kamarádku dost shazuje - pomlouvá , vyzdvyhá její negativa a říká všechny trapasy na které si vzpomene! Já to nechápu! To jí to není blbý?! Ale co nechápu ještě víc je, jak se na tohle může někdo chytnout....
A co vy? Znáte takové "supr" lidi?
Pro holky: stalo se vám to někdy? nebo to snad děláte taky?
Pro kluky: a váš názor na tohle "balení"? přijde vám to v pohodě a nebo naopak?
(tak kluci mi sem chodí jenom dva, ale aby se nenudili a měli na co odpovídat :D...)

Rozlučka, vysvědčení a ty deprese

27. června 2008 v 15:24 | herzig-traum |  Prostě já :)
Jsem hrozná lhářka, ale fakt hrozná! Na lidi okolo hraju divadýlko, že mě nic nebere a že jsem teoreticky v pohodě... Ale nejsem! Copak si toho nikdo nevšiml?! Copak mě za těch devět let neznaj?! Vždyť si museli všimnout, že nejsem zas až tak silná na jakou si hraju. Nejsem, nebyla jsem á nikdy nebudu. Ale proč si to nepřiznám?! Nevím, nevím, nevím! Ale chtěla bych to vědět...
Je to povrchní? Je povrchní snažit se nepůsobit úplně na dně i když na tom tak jsem?! Asi ano.
Jinak co rozlučka? Šlo to - ale jak se dalo očekávat program mizernej - sice to bylo dost dlouho připravené, ale na poslední chvíli se nám to všechno rozpadlo - nefungovala hudba, rozbila se promítačka atd... Ale i tak to ušlo. A co dál? Krom mizernýho programu? Nehorázná ožíračka, všichni pili nebo hulili tak aby je učitelky "neviděly". Jediný co se aspoň dalo i normálně bylo tancovat... Odcházeli jsme na poměry naší třídy docela brzo někdy okolo jedenáctý, pár lidí tam ještě zůstalo... Všichni brečeli, pili... Jo a taky brečeli a zase pili... A já? Já ani nebrečela ani nepila... Tak proč nepila? Nechutná mi to... Proč nebrečela? Nevim, bylo mi to blbý?
Vysvědčení? Já dopadla docela v pohodě :) vyznamenání bylo, je a už asi nikdy nebude :D... Jinak zase všichni brečeli a mě ani jediná slzička neukápla... Jsem bez citů? Nebo jenom umím hrát tak skvělý divadlo? Sama nevim...
Takže teď dva měsíce relativního klidu a volna a pak hello my new school... Nevím jak tady budu o prázdninách, takže zkusím přednastavit nějaký články, ale nezaručuju, že tad budou nějak pravidelně... Takže mějte se krásně! :-***
A co vy jak jste prožili rozlučku popřípadě vysvědčení? Jaký známky a tak... Nebo cokoliv vás napadne... jsem ráda za jakýkoliv komentář kromě reklam atd... Ale to vy víte :)

Anketa - Co je lepší?

25. června 2008 v 20:52 | herzig-traum |  <--ANKETY-->
Co si myslíte co je lepší? Být nejlepší mezi nejhoršími a nebo být nejhorší mezi nejlepšími?
Hlasujte v anketě a popřípadě můžete psát dodatky do komentářů... ;)
A co si myslím já? Podle mě to záleží na osobnosti člověka, protože pokud mu jde o to, co si o něm myslí ostatní tak je pro něj lepší být nejlepší mezi nejhoršíma -> myslí si, že je prostě king a většinou mu nedochází, že vlastně není zas až tak dobrej. Zatímco někdo komu jde hlavně o to, co umí nebo co má - prostě mu nejde o to co řeknou lidi, ale o to co si myslí on -> může být rád, že je mezi nejlepšími - sice je nejhorší, ale je prostě mezi nejlepšími... Tohle je aspoň můj názor, ale je taky dost možný, že je to vlastně to samý - tím myslím, že ten kdo je nejlepší mezi nejhoršími může výt zároveň nejhorší mezi nejleošími a naopak, nebo snad ne?

Můj názor na plastické operace

22. června 2008 v 13:26 | herzig-traum |  Moje úvahy atd...
Ještě než odjedu tak vám tady dám další článek tak trošku na zamyšlení... Zase jsem přemýšlela o čem bych mohla psát a co se v téhle době řeší - o něčem na co lidi nemají stejný názor (i když to je skoro všechno) a napadly mě plastické operace.
Tak já k nim mám teoreticky kladný vztah prakticky ani ne. Nevadí mi, když někdo má něco operativně dodělaný (přece jenom je to jeho věc), ale já sama bych do toho asi nikdy nešla.
Co mi nevadí? Nevadí mi, když někdo kdo má nějakej problém se svým tělem kvůli kterému má i psychické problémy a tak uvažuje o plastice - mluvím třeba o hodně odstátých uších nebo jiných (ne)malých detailech. Chápu to - přece né každý je velká osobnost a dokáže se srovnat s tím jak vypadá - ještě když se mu k tomu někdo posmívá tak se není pomalu čemu divit. Kdyby měl jít někdo mě blízký na plastiku z tohohle důvodu tak pochopím a nebudu odsuzovat.
Ale co mi vadí? Nebo co nechápu?
Lidi, kteří jsou hezcí nebo zajímavý, ale chtěj vypadat jak támhleta modelka nebo támhleta herečka. Ženský, kterejm nestačí normální prsa dvojky, ale nutně musí mít čtyřky né-li pětky... Lidi, co mají trošičku větší roztomilej nos, ale nutně ho potřebují mít naprosto souměrný... Tohle asi nikdy nepochopím, vždyť i tím můžou být zajímaví! Proč se podobat nějakému danému kultu krásy, který je diskutabilní!? Proč? Vždyť to pak ani není hezký, když má nějaká ženská obličej jak vyŕobená panenka! Nebo je to hezký, ale každje pozná, že to není přírodně, ale uměle...! Neodsuzuju ty lidi, jejich věc, jejich peníze, jejich svědomí... Neodsuzuju, ale nechápu!
A co vy? Nechali byste si udělat plastiku (neříkám, že zejtra - někdy do budoucna...)? Nebo jaký je váš názor na plastiky všeobecně? -> KOMENTÁŘE :)
Jo a ještě kdo se chce zasmát :D tak tady je takový menší video -> plastická operace - teď si nejsem jistá, jestli to dávali i v televizi, ale asi ne... Je to reklama na seznam :D A mě přišla docela vtipná :P

Zase budu pryč...

22. června 2008 v 9:10 | herzig-traum |  Ostatní
Nevim jestli ach jo nebo hurá, to je fuk zase letím do Itálie... Zase jenom do středy... Takže mějte se tu krásně, zkusím přednastavit nějakej článek, ale jak se znám tak mi to nepůjde... Pro ty co mi sem jdou napsat reklamu - varuju! kdokoliv sem napíše reklamu blokuju přístup - a nebudete ani první ani poslední...

Teď mi došlo...

22. června 2008 v 8:59 | herzig-traum |  Prostě já :)
že minimálně v následujících čtyřech letech nebudu mít němčinu!!! Jo já vím, že je to ode mě sobecký radovat se z toho, že přicházím o jeden jazyk... Ale...! Ta němčina je vážně odpornej jazyk - tvrdej, divnej - prostě nesnášim jí! Sice mi vždycky šla a za ty čtyři roky toho umím docela dost, ale fakt jí nemám ráda! a proč jí vlastně nebudu mít? Protože jak jdu od příštího roku na ten gympl, tak tam nemaj učitele na němčinu - ajina je povinná a pak si vybíráte mezi francouzštinou, ruštinou a španělštinou... A já si vybrala francouzštinu - to je narozdíl od tý odporný němčiny aspoň hezkej jazyk... Áááá já jsem tak šťastná!!!!!!!!!!

Já se neurazím, když...

21. června 2008 v 13:43 | herzig-traum |  Ostatní
se podíváte i na starší články a třeba k nim něco napíšete... :D Já vím, že tahle doba je líná a hektická, ale těch pár minut snad nikoho nezabije...:D Tak jo no, je to taková menší reklama na starší články, ale je to můj blog tak vás to snad neurazí :D

Spřátelíš? Spřátelím? Spřátelíme? Sakra proč?!

21. června 2008 v 12:53 | herzig-traum |  Moje úvahy atd...
Já nevím, ale už mě to docela deptá - vůbec nechápu lidi co třeba seděj dvě hodiny u počítače a píšu na desítky blogů: Ahojky, máš krásnej blog spřátelíš? - a to i když ten blog je úplně nově zařízenej , nemá žádnej design a jeden úvodní článek. Tohle nechápu! Copak je na blogu nějakej post : MÁM NEJVÍC SPŘÁTELENEJCH BLOGŮ = JSEM KING?!. Pokud vím tak ne! A popravdě nechápu jak může někdo s někým spřátelit jen tak. Já osobně ani nespřáteluju spíš to beru jako oblíbené stránky, kam si dávám blogy lidí , kteří mají aspoň podle mě zajímavej blog - blog, kterej něčím zaujme, blog, na kterým nejsou jneom obrázky nebo nejnovější drby o HSM a TH... Ale vážně by mě zajímalo na co lidem je spřátelovat s blogama, který se jim třeba ani nelíbí... Nevim asi nikdy neochopím...

Tak kdo je tu barevný?

21. června 2008 v 11:57 | herzig-traum |  <--FUNNY-->
Docela mě to pobavilo, ale je to i na zamyšlení.... Už nevím zdroj, kde jsem to našla, ale je to všude... Ale zdroj pravděpodobně nebude ten napsanej a obrázku, pte je to přepsaný...

Titanic

20. června 2008 v 16:25 | herzig-traum |  Prostě já :)
Já vím, že vás tam určitě hodně bylo, ale já tam byla se třídou teprve včera. Docela jsem se těšila - a nebyla jsem sama - skoro nikdy na nějakou akci nejedem jako většina třídy, ale tentokrát nás tam jelo opravdu hodně. Bylo to docela zajímavý, ale dost depresivní - aspoň na mě to tak působilo - ty chladný modrý barvy a ta hudba. No každopádně se mi to líbilo. Pro ty co na té výstavě nebyli tak na začátku dostanete "palubní lístek" na kterém je jméno nějakého pasažera, věk, doprovod, třída, a proč cestoval a dalších pár detailů. A na konci výstavy je tabule, kde se dovíte jestli jste přežili nebo ne. Já jsem "byla" slečna Hilda. M. Slatyer, bylo mi 30 a cestovala jsem sama. Cestovala jsem ve druhé třídě a jela jsem na svou svatbu :) a přežila jsem to! :D

Neumím se přetvařovat + nebo - ?!

19. června 2008 v 20:07 | herzig-traum |  Moje úvahy atd...
Nevím proč, ale dlouho jsem nad tím přemýšlela, ale nedošla jsem k žádnýmu závěru. Protože na jednu stranu myslím, že je to dobře, ale na druhou to může někomu uškodit - může to být někomu líto - může to někoho zranit. Jak jsem psala v článku Umíš někomu říct do očí vypadáš hrozně (nějak tak se to jmenovalo) - že nedokážu říct, tohle tričko je vážně hnusný, vůbec ti nesluší a tak, to sice neřeknu, ale ani neřeknu jé to je hezký - tak maximálně - jé ty máš nový tričko? Ale bohužel většina lidí co mě zná na mě pozná, že se mi něco nelíbí, třeba to tričko... Okamžitě se ptaj tobě se nelíbí, co? Z toho vyplývá, že neumíím ani pořádně lhát (a jsem za to ráda...) - prostě nedokážu skrývat svoje opravdový pocity a názory. Jenže je to dobře? Neměla bych se přece jenom snažit se tvářit vše je OK i když mi je mizerně? Neměla bych se usmívat i když mě někdo odmítně a nedát na sobě znát jak to bolí? Neměla? A nebo naopak měla?! Docela těžké rozhodování... Asi záleží na situaci a nebo ne? Nebo je to na každým, jestli se snaží být upřímný a né falešná, je to na každým jestli zvládne být v pohodě i když to není nejlehčí? Často dostávám "vynadáno" od mých "kamarádů" (ty uvozovky tam jsou naschvál), že se tvářím jak kdybych zažila válku nebo něco strašnýho, ale copak nemám právo mít někdy špatnou náladu? Copak nesmím se tvářit tak jak chci? To se musím pořád na všechny usmívat a všechno jim odkejvávat a ve všem s nima souhlasit? Nevím...
A vy?

Kdo nepije nežije?!

16. června 2008 v 22:08 | herzig-traum |  Moje úvahy atd...
Tak proč zrovna tenhle nadpis? Zní možná divně, ale podle mě docela výstižně! Před týdnem jsem byla na oslavě spolužaččinejch narozenin - hmm bylo tam tak okolo 15 lidí?! Možná víc - možná míň. A každej druhej přinesl flašku nebo dvě! Teď rozhodně netvrdim, že jsem abstinent a že jsem se nikdy ničeho nenapila a že si občas trochu nedám - to fakt ne! Ale prostě mi nepřijde normální, když oslava 16-tiletý holky spočívá v tom ožrat se co nejvíc to jde - já bohužel o tomhle záměru nevěděla takže mě to docela překvapilo... Spíš v záporném smyslu - já prostě nesnášim úplně ožralý lidi, který se pak na všechny lepěj (to v tom lepším případě) nebo zvracej všude kde se dá - popřípadě vypadají dost neživě ( to v tom horším případě) a kolem ovládná taková menší panika. Ale ještě k tomu nadpisu článku -proč zrovna KDO NEPIJE NEŽIJE?! - já jsem totiž odmítla se tam ožrat (to znamená, že jsem měla snad jenom jednu skleničku) a okamžitě mi bylo vytčeno, jak jsem trapná, jak trhám partu, jak se mnou není žádná sranda atd. To docela zamrzí, ne? Když vám vaše "nejlepší" a nebo dost dobrá kamarádka, která v životě nepila a využila tý oslavy k tomu, aby se z ní stala konečně velká holka co bude mít první kocovinu - když ta holka kterou jste do té chvíle pokládali za docela fajn kámošku, na kterou se můžete spolehnout - vám začne nadávat jak kazíte oslavu...! Mě to docela mrzelo, fakt, že jo - ale jsem ráda, že jsem si stála za svým a nedopadla jako některý "nány" co by se hned jak se napily vyspaly s každým...
A váš názor na alkohol? Nebo na tyto podivný ožírací akce?! -> KOMENTÁŘE :)

Nevim už kolikátej citát ;)

16. června 2008 v 21:55 | herzig-traum |  Ostatní
Jo já vím, že vás ty citáty nebavěj a že k nim nepíšete komenty - na vysvětlenou ty citáty tady mám spíš pro sebe (ale samozřejmě i pro ostatní, kterým se líbí...) - protože kdybych si je napsala někam na papír tak ho pravděpodobně ztratím, takže tady to mám v "bezpečí"...
"Lidé se nenávidí pro své zápory, místo, aby se milovali pro své klady."
Tak s tímhle citátem 100% souhlasím - lidi (aspoň ty co znám) se jenom pomlouvaj a vyčítaj si chyby, ale nikdy nikoho nepochválí - neřeknou jé tohle se ti povedlo nebo jé dneska ti to sluší... Vždycky hledají jenom ty špatný věci - ale proč? Co to zkusit naopak? A na ty špatné věci se vykašlat nebo je aspoň trochu ignorovat a zamšřit se spíše na ty kladné vlastnosti?! Určitě je to těžké - já sama bych to úplně stoprocentně nevládla, ale pokusit se o to snad jde, ne? Tak proč to nezkusit?!

Ukázková ženská logika

12. června 2008 v 18:44 | herzig-traum |  <--FUNNY-->
Vyprávěla jedna žena:
Jedu domů autobusem. Autobus je přeplněný, takže se vzdám ražení lístku a chci poprosit paní přede mnou, aby mi orazila. Ale jak ji nejlépe oslovím. Budu jí tykat anebo vykat? Na předposlední zastávce nevystoupila, takže jede až na zastávku poslední. Pořádně si ji prohlížím. Má s sebou láhev vína, takže jede určitě k nějakému muži.
Ta láhev není zrovna z nejlevnějších, takže to musí být hezký muž. U nás na poslední zastávce bydlí ale jen dva hezcí muži, můj muž a můj milenec. K mému milenci nemůže jet, protože tam jedu já. Takže jede k mému muži.
Můj muž má dvě milenky - Katrin a Andreu, Katrin je na dovolené.

Takže říkám "Andreo, můžeš mi prosím orazit lístek?"

"Ahoj, jasně můžu, odkud mě znáš?"
Tak tohle mě docela pobavilo :D jinak zdroj jako vždycky komik.cz

Anketa- TABU!

9. června 2008 v 21:48 | herzig-traum |  <--ANKETY-->
Tak tahleta anketa nebude ani anketová jako spíš komentářová... Protože myslím, že na tohle má každej jinej názor a ani mě nenapadá co dát do možností... Ale ta otázka: Co si myslíte, že je v téhle době tabu? A nebo co je pro vás tabu? Dlouho jsem přemejšlela nad tou první a popravdě nic moc mě nenapadlo... Ale třeba vás něco napadne... Šup s tím do komentů!

Drogy?!

7. června 2008 v 18:03 | herzig-traum |  Moje úvahy atd...
Popravdě o tomhle tématu tématu toho vím žalostně málo - a asi to není dobře... Ale jaký je můj názor na lidi co berou drogy? Odsuzuju je a trošičku mi jich je líto, ale ať mi nikdo nenamlouvá, že si za to nemůžou sami ?! Do toho nepočítám případy, kdy někdo někoho donutil (doslova a dopísmene) ať bere drogy. Vždyť ten dotyčný se poprvý musel rozhodnout jestli to zkusí nebo ne! Byla to jeho volba! spousta mejch spolužáků zastává motto: ZKUSIT SE MÁ VŠECHNO! - ale to já neberu, podle mě jsou i věci, který by se zkoušet neměly a tohle je jedna z nich! Přece každej kdo to chce zkusit do toho jde s tím, že se to může zvrhnout a že si může vypěstovat závislost! Mohli byste mi namítnout , že se do toho dá spadnout kvůli stresu - ano dá, ale stres není důvod pro drogy - všechny problémy se dají řešit i jinak - proč k tomu přidávat ještě další?!
Já osobmě bych tohle nikdy dobrovolně nezkusila - nikdy! A tady pro mě neplatí NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY.
A vy a váš názor na na drogy a lidi co je berou?

Mám ráda svoje rodiče...

7. června 2008 v 17:49 | herzig-traum |  Moje úvahy atd...
a dokonce i svý sourozence, ale to bych nahlas nikdy nepřiznala. Trošku divný téma, že? A tak jo, ale dostává mě jak si vvšichni denně stěžujou na svý rodiče třeba, že jim nekoupili nový telefon (i když ten svůj současný maj starej ani né 1 rok...) dál, že jim zakázali bejt na nějaký pařbě do tří do rána (když se dopředu ví, že tam budou ehm podivný existence, který hulej a berou drogy...) a mohla bych pokračovat do nekonečna jak sou všichni rodiče strašný, zlý, protivný a trapný... Ale snad nikdy jsem od těch lidí neslyšela , že je maj rádi a že jim dovili to či ono... Proč? Já nevím, ale myslím, že v týhle době je "OUT" mít kladný vztah s rodiči a nebo dokonce se sourozenci?! Je fakt, že nemůžu říct, že bych s rodiči popřípadě sourozenci nikdy neměla žádnej problém -to fakt ne - hádáme se dennodenně (ou to je hnusný slovo), ale i přesto jsem ráda, že je mám. Jsem ráda, že mý rodiče nejsou ožralové ani žádný zdrogovaný socky, že mě maj rádi a prostě, že je mám! Co maj říkat nějací chudáci v Africe?! Určitě všichni znáte ten obrázkovej email nebo co to vlastně je s hesly: Štvou tě tvý rodiče? Oni žádné nemají! nebo Koupili ti NIKE a tys chtěl ADIDAS? Oni mají jen jednu značku! a k tomu jsou ty smutný fotky! - kdykoliv to někde vidím tak si říkám, že jsem na tom fakt dobře i přesto, že nemám nejnovější typ mobilu s dotykovým displayem... A co vy? Co si o tom myslíte?

Nejsem žádnej psycholog!

4. června 2008 v 20:02 | herzig-traum |  Moje úvahy atd...
Tak už jsem zase zpátky :)... Bylo tam krásný počasí - tady je fakt hnusně! Ale doma je doma :) A bez notebooku bych to dlouuho nevydržela... Jinak zpátky k tématu...
Trošku bych ten nadpis pozměnila - nejsem žádnej psycholog, psychiatr, řešitel problémů, vrba...atd.atd. Proč? Já nevím kdokoliv ale opravdu kdokoliv když má nějakej problém jde za mnou! I když se se mnou zrovna 3x nebaví, ale jde za mnou - nevím jestli vzbuzuju pocit, že ty daný věci nikomu nevykecám nebo jestli umím tak "skvěle" radit, ale většinou se jde za problémem za mnou. Možná si říkáte co blbnu, proč mi to vadí - to je přece fajn, že mi lidi věří, ale! Má to spoustu ALE. bohužel patřím mezi lidi, který když slyšej nějakej problém tak se ho snažej vyřešit a nebo nad tím často přemejšlej... Takže když si mi přijde někdo stěžovat nebo přijde za mnou se svejma problémama -často pak nemůžu večer dlouho usnout, protože přemejšlím, co s tím... Zase můžete si říct proč to dělám?! Jednoduchý, protože nechtěla bych zklamat... Ty lidi jdou za mnou přece proto abych jim pomohla a jsou rádi, když jim řeknu co by se s tím dalo dělat... A já prostě nemám srdce na to abych jim řekla jdi s tim někam nebo jdi za někým jiným... Myslím, že chyba je na mojí i jejich straně - já bych se neměla "bát" a oni by se měli zamyslet nad tím, jestli je to opravdu tak důležitý aby za mnou pokaždé chodili.
A z tohohle vyplývá můj další problém, protože jsem zvyklá řešit spoustu problémů - řeším si i úplně sama problémy svý. Prostě já nedokážu zajít za někým a začít si vylívat srdíčko a vybrečet se někomu na rameni - já si dělám "psychologa" sama pro sebe. Asi to není vždycky to nejlepší co se dá dělat, prootže víc lidí víc ví, ale zase nechci tím někoho zatěžovat. Ale bohužel to někdy přeháním až tak, že já vím o osatn´ích skoro všechno a oni o mně naprosto nic. a pak jsou vždycky překvapení tím či něčím jiným... Prostě by to ode mě nečekali.
Tím jsem tak nějak zase došla k tomu proč mám blog - tak nějak nenápadně vám vykládám svý problémy... A většinou se z komentářů dozvím co s tím nebo jestli je to či ono správně :)
Ale co vy? Patříte spíš mezi "psychology" a nebo jste ti co se svěřují se svými trablemi...? A nebo ani jedno? Napište koment :)